Hm... - večer splněných přání

Hm... opět po roce zavítali do Brna a tak jsem si je nemohl nechat ujít a šel na ně. A kdo tam nebyl, může jen litovat. Byl to jejich nejlepší koncert, jaký jsem od nich zažil. O tom, že hráli skvěle a zpívali čistě se tu rozepisovat nebudu, to je u nich normální.

"Mám tě rád, buď můj salám lásko,
buď můj salám.
Ať ani koně neumírají bezdůvodně."

Tenhle koncert byl výjimečný tím, že měli neobvykle rozkecáno a tak vtipné průpovídky mezi jednotlivými písněmi dokázali navodit ještě příjemnější atmosféru. Už na začátku koncertu ohlásili, že to bude večer splněných přání a celý koncert se v tomto duchu opravdu nesl. Kytarista/klavírista si třeba zahrál v jedné písničce na bicí, bubeník si skočil do lidí a baskytarista, flétnista, klarinetista, saxofonista a já nevim co ještě si zase splnil svůj sen a hrál na koncertu z not.

Živme se očima koček,
očima koček, očima koček.

Jelikož to byl opravdu večer splněných přání, tak vyslechli i to moje a na přání mi zahráli Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy. Kromě ní zahráli hodně písní z nového alba a většinu nejlepších a osvědčených písní z alb starších. Navíc přidali jednu dvě zbrusu nové.

Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.

Během jedné z posledních písniček praskla kytaristovi struna, a tak aby se publikum nenudilo, začal zbytek kapely improvizovat. A nebyla to ledajaká improvizace, byla skvělá! Náramně jim to šlapalo a občas do toho přimotali i melodii z nějaké koledy, tak hezky navodili vánoční atmosféru.

Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost

Zkrátka a dobře, tohle byla asi nejlepší možná kulturní tečka za rokem 2009. Bylo to dobře nazvučený, zábavný, panovala příjemná atmosféra a hlavně mi to ohromně zlepšilo náladu. Těšim se na další koncert.

hodnocení: 10/10

http://www.skupina.hm/

Malé divadlo kjógenu - Mnich, kostra a její obal

Malé divadlo kjógenu mám rád, člověk se u toho vždycky dobře pobaví a tak jsem si zašel i na předvánoční a poslední představení roku. Tohle bylo navíc o to zajímavější, že mu předcházela krátká přednáška o kjógenu. Ta byla vedena velmi příjemnou cestou, kdy dva herci ze souboru vyprávěli zážitky z workshopů, o začátcích kjógenu v čechách a vůbec o všem, co se kolem kjógenu točí. Vzájemně se doplňovali a občas i vtípkovali. Moc dobrý to bylo.

Během hry jsem zjistil, že už jsem ji viděl, ale to vůbec nevadilo, stejně jsem si ji vůbec nepamatoval. Takže jsem se i podruhé bavil nad stejnými vtípky. Ale nejvíc jsem se bavil zhruba první minutu, než jsem si zvyknul na ty jejich přihlouplý výrazy a specifickej styl chůze.

Po skončení hry následovala ještě diskuze, kdy se diváci mohli ptát na cokoli, co je o kjógenu zajímá. Diskuze se docela rozproudila a během ní herci předváděli, jak se skládají kostýmy a musim uznat, že to rozhodně není nic jednoduchýho, chce to hodně cviku a zabere to dost času.

hodnocení: 8/10

http://www.mdk.webgarden.cz/

Avatar

Nejočekávanější filmová událost tohoto roku. Určitě jste už slyšeli, že tohle bude bomba, naprostej průlom, novej svět za hranicí vaší fantazie a kdo ví co ještě. Moc jsem tomu nevěřil, tak jsem na to šel, abych zjistil, jak to doopravdy je.

A je to tak, že to jsou akorát reklamní kecy. Ne že by to bylo špatný, to ne. Akorát jsem tam třeba neviděl to, co je za hranicí mojí fantazie. Jestli tím tvůrci mysleli šestinohýho koně, tak toho si umim představit. No a třeba takový ty zajímavý rostlinky, byly inspirovaný sasankama a jinejma věcma z podmořskýho světa, takže taky žádnej průlom. Lítací potvůrky zas vypadaly jako nějaký pravěký ještěři. To ale nic nemění na tom, že svět na planetě Pandora byl vytvořenej nádherně. Nebejt tam tolik fialový barvy, díky který to působilo jako neskutečnej kýč, tak to bylo naprosto úžasný a nemělo to chybu.

Co ale mělo chybu, byli Navi, obyvatelé planety Pandora. Věřim tomu, že drtivý většině diváků se líbilo, jak byli udělaní (celí počítačem vymodelovaní), tak já jsem jim nějak nevěřil, že jsou živí. Mimika dobrá, ale pohyby už mi tak uvěřitelný nepřišly. Pořád by to šlo udělat líp. Navíc mi v jedný scéně přišlo, že se postavy dokonce vznášej nad povrchem. Co mi přišlo ale nejvíc umělý byla jejich dokonale hladká kůže, žádná vráska.

Dějově to žádnej zázrak nebyl, ale to jsem od toho ani neočekával. Na Pandoře je nějakej vzácnej nerost, který lidstvo chce a tak tam vzniká konflikt lidstvo vs tamní obyvatelé. Film měl docela dobrou atmosféru, akorát mi trochu vadilo, že se ji pořád snažili uvolňovat rádoby vtipnejma hláškama hlavního zápornýho hrdiny. Co mě naopak bavilo hodně byly takový suchý glosy a prostý konstatování hlavního hrdiny.

I když to teď vypadá, že film stojí celkem za houby, tak to není pravda. Snažil jsem se jen napsat věci, co mi vadily na jinak všude vychvalovanym filmu. Běžte na to, ty pozitivní věci určitě hravě najdete sami.

hodnocení 9/10

http://www.csfd.cz/film/228329-avatar/

Vánoční koleda - zážitek trojrozměrného charakteru

Šel jsem na 3D film. A bylo to dobrý, i když to tak na začátku nevypadalo. Při úvodních titulcích byly použitý jen takový záběry, který měly ukázal, jak je to 3D úžasný. Trochu jsem se bál, že celej film bude postavenej hlavně na těhle efektech a děj půjde do pozadí. Tak se naštěstí nestalo a po úvodních titulcích už s efektními záběry šetřili a zacházeli docela rozumně.

Tvůrcům se podařilo navodit takovou hezky ponurou a temnou atmosféru, jen škoda, že ji hned rozbíjeli těmi nejotřepanějšími klišé animovaných filmů. Měli zůstat v ponurém tónu a nesnažit se z toho udělat srandovní animáč.

Po výtvarný stránce je to udělaný výborně, měli pěknou stylizaci, i když takovou jakoby skoro realistickou. Barevně hodně dobře udělaný, vypadalo to jako HDR fotky. Jim Carrey si tu zahrál asi pětiroli a v každé postavě je změněn téměř k nepoznání. Dá se poznat jen podle jeho typických gest a mimiky.

Moc pěkně udělanej film. Doporučuju se na něj podívat před Vánocema, mně třeba navodil úplně vánoční atmosféru. Příjemná záležitost.

hodnocení: 8/10

http://www.csfd.cz/film/235033-vanocni-koleda-christmas-carol-a/

Jakub Zomer Quartet

Jakub Zomer Quartet bylo ve skutečnosti jen trio ve složení bicí, kontrabas a klávesy. Ale i to stačilo na to, aby předvedli pořádnou dávku poslouchatelnýho jazzu. Bylo to příjemné, uklidňující, líbivé ale i trochu uspávající. Příště si nesedat dozadu, neopírat si hlavu a nezavírat oči. Atmosféra byla hodně komorní, bylo docela málo lidí, ale o to víc tleskali po skladbách i během nich. A i já jsem si připadal jako jazzový znalec, několikrát jsem začal během písní tleskat po nějaký dobrý vyhrávce nebo sólu a lidi se přidali. Takže jsem se trefil do toho správnýho momentu!

hodnocení: 7/10

Impresionisti a Edvard Munch

Jako každoročně, i letos jsem se školou vyrazil za uměním do Vídně. Tentokrát byli na programu Edvard Munch a impresionisti. Ti mě zas tolik nelákali, ale na Muncha jsem se opravdu těšil.

Impresionisti nepřekvapili, ale ani nezklamali. Bylo to takový, jaký jsem to čekal. Roztřesený, povětšinou krajinky. Jediný, co mě ke konci trochu rozhodilo, byla přemíra růžový a fialový barvy. Na to se fakt nedalo koukat. A pointilismus, na ten se taky skoro nedalo koukat. Navíc měli velkou část obrazů daných do rámů, který se k tomu absolutně nehodily. Abych jen nekritizoval, tak se mi líbilo, jak u některých obrazů měli detailní popis nějakých drobností, kterých si člověk normálně ani nevšimne. To mě z celý výstavy bavilo nejvíc. Dál mě dost zaujaly všechny zimní obrazy. Přiznám se, že dosud jsem neviděl žádnej zimní impresionismus, ani tady toho nebylo moc, ale líbilo se mi to víc než ty ostatní obrazy. Ale vůbec nejvíc se mi líbil obraz The Flood of the Seine at Vetheuil, který namaloval Claude Monet a pak obrazy od Vincenta van Gogha, který vlastně nebyl ani pořádně impresionista.

Další na programu byl Edvard Much. Než jsme se k němu ovšem dopracovali, museli jsme si projít celou výstavou různých umělců, který si fakt nepamatuju. Jediný, co si pamatuju je to, že nejčastějším tématem byla smrt, utrpení a jiný podobný věci. Občas to bylo takový hezky snový, surrealistický a hlavně to bylo dobrý. Ze samotnýho Muncha jsem byl nemálo nadšen. Sedí mi ten jeho styl malby, témata a i ty barevný posuny, který dělá. Zkrátka paráda.

S Munchem byla spojená ještě výstava Egona Schieleho, kterýho jsem ale po předchozích zkušenostech radši přeskočil a šel se podívat na výstavu hraček, který si vyráběly děti z rozvojových zemí. Nevěřil bych, jak můžou bejt šikovný a kreativní. Z toho mála, co najdou (dráty, plechovky, bambus, dřevo) jsou schopný udělat úplně parádní hračky - motorky, auta, cisterny, vrtulníky a tak dál. Skvělý!

No a poslední, kdo byl s výstavou Edvarda Muncha spojen byl další norský expresionista Aksel Waldemar Johannessen. Ten nebyl tak dobrej jako Munch, některý obrazy mi trochu nesedly, ale některý měl naopak hodně dobrý. Dost častý téma byl vztah matka-dítě a nebo nějaká bída, žebráci a tak.

hodnocení: 8/10

impresionisti
Edvard Munch
Aksel Waldemar Johannessen
hračky z třetího světa

dub.o.net

Výborná směs elektroniky a reggae. Na kytaru tu hraje jeden chlapík ze Švihadla a i ten černej zpěvák je od nich. A ten to reggae prostě umí. V první půlce to bylo dost elektronický, připomínalo mi to Asian dub foundation a hodně mi to sedlo. Jednoho by to málem dostalo do transu. V druhý půli zpomalili, zjemnili a začali hrát víc reggae, což bylo taky dobrý, ale ta první půlka byla zkrátka lepší.

Jediný, co mi moc nesedlo, byl malej blikající vánoční stromeček, to trochu kazilo atmosféru. Ale jinak dobrý.

hodnocení: 8/10

http://www.dubonet.net/

Divadlo Kufr - Tančíček Adušiadáši

Žonglérsko-pohybové představení, ve kterém vystupuje naše Dáša Kuželka, tak jsem ji šel do toho mrazu na Zelňáku podpořit.

Začátek, kdy holky chodily s kufrem na hlavách byl dost dlouhej, stačilo by to tak poloviční a i tak by to bylo docela dlouhý. Pak kufr položily, schovaly se za něj a nechaly vykukovat jen ruce a nohy a hrály tam s tím dobrý divadlo. Spousta dobrejch nápadů tam byla.

Pak začaly konečně žonglovat. Nejdřív s jedním míčkem a pak postupně přidávaly. Měly to dobře vymyšlený, že se třeba trumfovaly, která zvládne lepší trik, nebo si dělaly "naschvály" míčky si přebíraly a podobně. Postupně takhle ukázaly velkou spoustu triků. Podobně to probíhalo i s kužely a diaboly. Nakonec Dáša potřebovala nějakýho silnýho asistenta, tak si vybrala mě a já se opět ocitnul na prknech, která znamenají svět.

hodnocení: 6/10

http://www.divadlokufr.net/

Traband

Na tenhle koncert jsem se těšil jak malej. Traband jsem totiž neviděl na živo od té doby, co prodělal lehkou změnu posádky a velkou změnu stylu jízdy. Na novém albu Přítel člověka jede totiž o hodně klidněji a to mi sedí mnohem víc než jeho dřívější divoká jízda ve stylu dechno.

Celá jízda probíhala v poklidné, dalo by se říct až rodinné atmosféře. Šoféři byli v dobrý náladě, jen tubista a trumpetistka mi přišli trochu nezúčastněný, ale i tak odvedli dobrej výkon. Za to bubeník a kytarista a zpěvák měli hodně rozpovídáno, a to jak mezi sebou, tak s diváky. Příjemný to bylo.

Odstartovali dobře, hodně rychle, čímž dostali diváky docela do varu. Uprostřed trati trochu ubrali na plynu a hráli písničky z připravovanýho alba. Ale i ty diváci přijali dobře. Ve finiši vsadili na jistotu a zahráli jejich největší hity a diváci byli u vytržení. Akorát já byl trochu zklamanej, protože zahráli jen jednu písničku z jejich posledního alba a to jsem tam šel s očekáváním, že budou hrát hlavně z tohohle alba. Všechno napravili ale ve vítězném kolečku, kdy zahráli moje dvě nejoblíbenější písničky a to Vlaštovky a Milovanýho syna. Lepší závěr si neumim představit.

hodnocení: 9/10

http://traband.net/

Slam poetry 2009

Po tom, jak jsem byl nadšený z loňského finále slam poetry, nemohl jsem si nechat ujít ani to letošní. Konalo se opět na Flédě, opět přišlo dost lidí a opět se ve dvou kolech utkalo osm slammerů z celé republiky. Vítěze určila porota složená z náhodně vybraných diváků, mezi které jsem v prvním kole patřil i já.

Nebudu tu hodnotit všechny soutěžící a jejich výstupy, protože si to všechno nepamatuju a navíc je to dobře zachycené zde. Spíš jen zmíním, co se mi líbilo, nelíbilo nebo jinak zasáhlo.

mrtvolné publikum - přišlo mi, že lidi byli málo vtažení, málo tleskali a projevovali své emoce, ať už na vystupující nebo porotce. nedomrlá atmosféra, kterou si finále takový akce nezasloužilo

Vladimír Vacátko - vítěz z roku 2006. nepostoupil z Brna, tak musel jet do Pardubic a tam už se mu to povedlo. bohužel se mu nepovedlo udělat nějakej posun dál ve stylu, ale i v tématech. trochu vykrádal sám sebe a kvůli jeho stylu, při kterym vypouští ve velmi rychlym tempu jednu myšlenku za druhou, nedává divákovi nejmenší šanci všechno pochytit a pořádně si to užít.

Miroslav Kynčl - úplný opak Vacátka. dává divákovi až moc prostoru. on je taková jemná duše, padaj z něj dobrý věci, ale neskutečně pomalu. v prvním kole to ještě docela zvládnul, ale druhý spíš promlčel a jen poslouchal, co na něj diváci pokřikují. mrzí mě to, ale byl největší zklamání večera

Ondřej Lidický - objev z Prahy, který postoupil na úkor takových velikánů, jako je Foll nebo Bláhovec. tak jsem byl zvědavej s čim se vytasí. bohužel skoro s ničim. druhý největší zklamání

Boo Czech - vystupoval jako poslední a tak už věděl, že nevyhraje (nezadařilo se mu v prvním kole), už mu na ničem nezáleželo a tak nám řekl, že jsme ho nepochopili, že on je ten, kdo určuje směr, řekl nám, že jsme mu u pr*ele a taky nás tam poslal. po uplynutí časovýho limitu si nechal pustit nějakej hip-hop a ještě něco zarapoval. trochu okoukal loňskou bláhovcovu slamerskou sebevraždu, ale tohle mě aspoň docela bavilo. spoustu lidí asi ne, ale mně to přišlo docela dobrý

Ondřej Macl - můj favorit už od prvního kola, vlastně už od loňska. má to dobře promyšlený, zajímavý slovní hříčky, není to úplně plitký, ale ani ne moc intelektuálně na výši. zkrátka takový jaký to má bejt. vyhrál zaslouženě.

Sci a Fi - hudební projekt slammerky Mashy. nejhorší zážitek večera. ty dvě holky hrály myslim na violoncello a na příčnou flétnu. to by docela šlo, ale když začaly zpívat, tak to bylo strašný. zpívaly naschvál blbě a asi si mysleli, že to bude vtipný. nebylo. jediný co to bylo, tak trapný a to hodně.

Jakub Žáček - prováděl celým večerem a prováděl dobře. kolikrát nějak reagoval na jednotlivé výstupy, byl vtipnej, dobře mluvil i tancoval.

malá interakce mezi soutěžícími - loni se hodně často stávalo, že si jeden soutěžící nechal inspirovat něčím, co řekl ten před ním a nějak na to reagoval nebo to jinak použil. to se letos skoro nestávalo. přitom mi tohle umění improvizovat přijde jako taková základní myšlenka slamu. škoda, snad zas za rok

Na prvních dvou místech se umístili moji favoriti, kterým jsem dal v prvním kole nejvíc bodů, takže jsem docházel docela spokojenej.

hodnocení: 7/10

http://www.slampoetry.cz/

Ušima podzimu

V rámci brněnské Velké inventury odehrál Jakub Folvarčný jeho autorské představení Ušima podzimu, které už jsem jednou viděl. Proto jsem si ho teď dokázal užít ještě víc, soustředit se na určitý momenty a víc to prožít. Bylo to ještě lepší, než když jsem to viděl prvně. Jediný, co bylo hodně špatný, byl ten opilej kluk, kterej za mnou seděl a smál se i v těch nejvážnějších momentech.

hodnocení: 9/10

Poslední výstřel

Po týdnu další parta z Krnova, která zatím hraje ve stínu Bratrů Orffových, což ale podle mě nebude dlouho trvat. Zpěvák a basák jsou z Bratrů Orffových, zbytek je povětšinou z jiných kapel, bubeník třeba z Photolabu.

Vůbec jsem je předtím neznal, ale o to větší bylo moje překvapení. Hráli veselý písničky s odlehčenými texty. Žádný hluboký myšlenkový pochody jako maj Bratři Orffové. Náměty písniček by se daly rozdělit do tří kategorií - o zvířatech, indiánech a lidech.

Hudebně to bylo takový příjemný, nic utahanýho, ale ani nic extra rychlýho. V několika písničkách byli docela punkový a byli v tom dobrý. Složení kapely bylo klasický, navíc měli ale harmonikáře, ale ne ledajakýho. Tenhle hrál na heligonku, tu jsem viděl takle naživo v akci asi poprvý. Kytarista si ještě občas vyměnil kytaru za mandolínu, takže další zpestření už tak pestrý hudby.

"Zapomeňte na to, kolik je vám let"

Na koncertu bylo hodně málo lidí, což mi vyhovovalo. Měl jsem svůj životní prostor a nikdo do mě nestrkal. Navíc tím vznikla taková rodinná a uvolněná atmosféra, kapela se bavila hodně jak mezi sebou, tak s diváky. Příjemný to bylo.

hodnocení: 8/10

http://bandzone.cz/poslednivystrel
(doporučuju Mrtvolu a Checkni dobrotu)

Emodrink z Elsinoru

Nějak nevim, co o tom napsat. Hodně lidí mi říkalo, že to bylo dobrý a mám na to jít. Konec konců scénář napsal a jednu z hlavních rolí hrál náš učitel Josef Prokeš, tak jsem se docela těšil a šel. Vůbec mě to ale nezaujalo, nebavilo a hodně zklamalo.

Celkem nepovedená adaptace Hamleta, řekl bych. Místy mi to přišlo i docela trapný. Herecky to tak špatný nebylo, jen mě ze začátku zděsilo, jak hrál Zdeněk Filipec opilýho, hodně přehrával a nesedlo mi to. Naštěstí pak už opilej nebyl, tak to šlo. Prokeš vlastně vůbec nehrál, on se takle chová a mluví normálně, takže to bylo v pohodě. Marcel Brož, hrající Emoboye, dobrej jako vždycky a myslim, že si to docela užíval.

Jediný dva světlý momenty hry byly Emobáseň a Emotango. Ale to mi přijde docela málo na to, aby na to člověk šel...

hodnocení: 3/10

http://www.napric.cz/cs/divadlo/emodrink-z-elsinoru