Divadlo evropských regionů - den druhý - úterý

Jaroslav Dušek, Divadlo Čertovka - U Výčepu (v rámci projektu dva světy)
Nevěděl jsem co to je, šel jsem tam hlavně kvůli Duškovi. Ten tam ale skoro nehrál, jen tak přicmrdoval. Jaroslav Dušek se už delší dobu věnuje neslyšícím lidem a teď s nimi nazkoušel tohle divadelní představení, ve kterém chtěli hlavně ukázat, jak se žije neslyšícím, jaké mají problémy a jak se s nimi musí vypořádat. Hráli tu čtyři neslyšící, bavili se ve znakovém jazyce a každý z nich měl vlastního tlumočníka, který divákům sděloval, co zrovna říká. Na závěr jsme se dočkali tance a dokonce i raperského battlu v podání neslyšících. Vcelku zajímavá podívaná, škoda jen, že to bylo trochu moc naučný a lehce i agitující.

hodnocení: 6/10


Sdružení SERPENS a DAMU - O Panence a Panáčkovi
Jedno z nejlíp udělaných dětských předsavení, který jsem na festivalu viděl. U většiny z nich jsem se začal ke konci nudit, ale tohle mě fakt bavilo. Hlavně díky zajímavé stylizaci loutek, celkem vtipnému příběhu, ale především ti herci! Hráli to kluk a holka, byli to skvělí vypravěči, herci a prostě uměli celkově zaujmout.

hodnocení: 8/10


Divadlo Jesličky - soubor Po malinách - Švédský stůl
Hradecký soubor si pro diváky připravil nevídanou podívanou. Jak už název napovídá, celé představení se točilo okolo švédského stolu. Kdyby okolo, odehrávalo se přímo na něm. Herci představovali jednotlivé pokrmy a lahůdky na stole a celé se to točilo kolem strachu z toho, kdo bude další, koho lidé sní. Objevil se tu dokonce i milostný příběh mezi jednohubkou a ještě něčim. Korunu celému představení dával uzený losos a jeho suché a ironické hlášky, kterými každého uzemňoval. Ty mě bavily.

hodnocení: 7/10

Divadlo evropských regionů - den první - pondělí

Divadlo Bufet - Rádio Ivo
Tři herci (jestli se jim tak dá říkat) sedí u stolu s mixážními pultíky, notebookem a třemi mikrofony a rozehrávají rozhlasovou improvizaci. Prostě jen sedí, mluví a pouští k tomu patřičné ruchy jako je chůze, déšť, šum lidí v kavárně... Člověk se cítí jako kdyby poslouchal rádio, jen u toho vidí herce, jak tu rozhlasovou hru vytváří.

Příběh pro mě nebyl až tak důležitý nebo zajímavý, šlo hlavně o tu formu, při které je divák nucen zapojovat fantazii, vytvořit si vlastní podobu postav, prostředí a všeho kolem. Ve zkratce se šlo o to, že dva kamarádi (muž a žena) se v kavárně setkali s Láďou Křížkem, společně odchází a nějakou nešťastnou náhodou zůstali všichni tři uvězněni v budově, kde pracoval ten muž. Snaží se dostat ven, postupně se tam začíná trochu projevovat ponorka a tak. Nakonec se jim to nějak podaří a hra končí.

Nevím do jaké míry to byla improvizace, ale improvizovat všichni určitě umí, což předvedli při výpadku proudu, kdy se nenechali rozhodit a ve stížených podmínkách jeli dál.

Velmi zvláštní představení. Bavilo mě to, i když to nebyl žádnej zázrak.

hodnocení: 6/10


DAMU Praha - Markéta Lazarová
Nikdy jsem Markétu Lazarovou neviděl, tak jsem neváhal a šel na ni. Bylo to kvalitní představení, studenti DAMU předvedli, že jsou šikovní a talentovaní, zvlášť výkon (hlavně hlas) vypravěčky mě uchvátil.

Zajímavě měli vyřešenou i scénu. Místo klasického jeviště si přivezli šikmou plochu, která byla ale ještě různě členěná, takže každá část byla jinak šikmá. Jako povedený hodnotím i kostýmy.

hodnocení: 7/10