Rok se s rokem sešel a my se školou opět vyrazili za kulturou do Vídně. Tentokrát Albertina nabízela Michelangelovy kresby, které vznikaly jen jako náčrtky k jeho malbám. Ač to byl evidentně vynikající umělec a skvělý kreslíř, musim přiznat, že ty jeho kresby se mi moc nelíbily. Měl prý dobrou znalost anatomie těla, především svalů. On to ale s těmi svaly neskutečně přeháněl, vypadalo to, jako by na sobě ty postavy měly boule nebo nádory. Dokonce i mimina maloval strašně namakaný. Proslýchá se, že to byl gej. To, že maloval převážně nahé muže ještě nemusí nic neznamenat. Když už namaloval ženskou, tak vypadala jako chlap. Dobrý, stane se. Ale ty polohy a postoje v jakejch ty chlapy maloval... To snad o jeho orientaci nemůže nechat nikoho na pochybách.
hodnocení: 5/10
Další část expozice v Albertině představovala část tvorby Pabla Picassa, tato výstava nesla podtitul Mír a svoboda. Sám tvrdil, že válku nemaluje, ale že jeho díla jsou válkou ovlivněná. A je to tak, válečné motivy se v jeho dílech sice nevyskytují, přesto je z nich ta válka cítit. Častým motivem je také bílá holubice, ta se vyskytovala ne několika jeho dílech. Celkově jsem si po Michelangelovi touto výstavou docela spravil chuť, nejvíc ze všeho mě ale zaujaly jeho kovové plastiky, které tam měl bohužel asi jen tři.
honocení: 8/10
Poslední výstava, kterou jsme navštívili se konala v Muzeu moderního umění MUMOK. Ve třech z šesti výstavních pater tu probíhala výstava fotorealismu a hyperrealismu. Celkem zajímavý to bylo. Většinou se jednalo o dost velký obrazy, na kterých byla realisticky namalovaná nějaká fotografie. Při pohledu z dálky některé vypadaly opravdu neskutečně realisticky, o to víc mě udivovalo, jak obrazy vypadaly při prozkoumání zblízka. Myslel jsem, že tam budou propracovaný všechny detaily a že tam vůbec nebudou znát tahy štětce. Jenže ouha! Při bližším prozkoumání se, až na pár výjimek, divák žádných detailů nedočká, naopak to vypadá, že je to skoro odfláknutý. Nejvíc je to znát asi v různých odlescích, které při pohledu z dálky působí dokonale, ale zblízka je to většinou jen světlý flek. Prostě věděli, jak na to.
Z MUMOKu mě asi nejvíc bavilo nejvyšší patro, kde bylo takový to "starší" moderní umění. To bylo koukatelný, zajímavý, byly tam i nějaký technický blbůstky. Prostě takový dobře rozmanitý, pestrý a nápaditý. Oproti tomu nejvíc zklamalo nejnižší patro, kde bylo to "nový" moderní umění. Nuda, nuda, objekty, nuda. Snad jedna jediná věc se mi tam líbila - stará lednice potažená hodně silnou vrstvou barvy na červeno. Jinak tam nebylo nic zajímavýho, za umění se tam prohlašovalo cokoli, cihla, prázdný místo na stěně... Prostě děs.
hodnocení: 7/10
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat