Divadlo evropských regionů - den třetí - středa

Elena Volpi - Rozamunda
- nepohádková pohádka, která pobavila i dospělé a především samotnou Elenu Volpi
- Elena je Slovinka a tak její čeština působila občas komicky, zvlášť v kombinaci s její rozvernou povahou a stylem hraní
- scéna ze dvou historických rádií, která se dala otvírat a byl v nich třeba zámecký pokoj
- loutky z jejich vnitřností (reproduktory, drátky...) a jiného haraburdí
- hodně komunikovala s dětmi, nechávala je dotvářet příběh

hodnocení: 7/10


Divadlo dětí Alfa Plzeň - James Blond
Něco jsem o tomhle představení už slyšel a znělo to dobře. Dost jsem se na to těšil a většinou to pak dopadá tak, že odcházim zklamanej. Tentokrát ne. Tentokrát jsem odcházel v naprostém rozčarování a ohromení. Takhle výpravný, akční a promakaný loutkový divadlo jsem ještě neviděl.

Celá hra byla o tom, jak se taková klasická bondovka natáčí. Takže na scéně byla spousta rekvizit, kamery, světla a všechno, co k takovému natáčení patří. Docela netradiční mi přišlo, že jako loutky se používaly jak marionety, tak maňásci, nevidí se moc často, že by se jejich použití kombinovalo. Marionety se používaly na běžné hraní a maňásci potom na akční scény, kterých bylo požehnaně. A byly nejvíc promakaný. Střelba, záblesky u hlavní, světelné efekty, oheň a snad i krev. Tohle všechno se tam objevilo. Nevěřil jsem vlastním očím.

Myslel jsem, že už mě v tomhle představení už nic nepřekvapí, když v tom na scénu přišla redaktorka jakési fiktivní televize, aby natočila s představitelem Jamese Blonda rozhovor. V patách jí byl kameraman, s kamerou na rameně. Když rozhovor začal, nad scénou se zapnula televize a na ní se vysílal živý přenos toho rozhovoru, přenášený z kamery, kterou nesla loutka kameramana. Neskutečný, byl jsem naprosto ohromen!

Co se samotný hry týká, tak byla velmi vtipná, stylem humoru se mi trefili přímo do noty. Byla tam spousta slovních hříček a vtípků a to já rád. A rozhodně to nebylo představení jen pro děti, myslim, že větší požitek z toho měli dospělí, kterých byla ostatně v publiku většina.

hodnocení: 10/10


DVA
O skupině DVA už jsem psal několikrát, tak můžu jen napsat, že se nic nemění. Pořád jsou dva, pořád hrají tu svoji muziku, jen přibylo pár nových písniček. Užil jsem si to.

hodnocení: 9/10


Slam Poetry
Soutěže se tentokrát zúčastnili domácí Ondřej Macl (vítěz slam poetry 2009), Jakub Foll (vítěz slam poetry 2007) a Petr Raif ze Střídmých klusáků v kulisách višní, Miroslav Kynčl (finalista slam poetry 2009), nějaká Francouzka, jeden hradečák, který už zkoušel štěstí v regionálních kolech a pak ještě jeden borec, který se přihlásil z publika na začátku soutěže.

Úroveň slamu byla různá, pozvedali ji Ondra Macl a kluci z Klusáků, Mirek Kynčl a trochu i ten kluk z publika, ze kterého vypadlo, že má svoji kapelu, tak v prvním kole zarecitoval text jedný písničky. Naopak celkem propadák byla Francouzka, který skoro nikdo nerozuměl a ten kluk z hradce se snažil působit jako intelektuál a říkat nějaký hluboký myšlenky, ale nemělo to moc úroveň.

Porotci vybraní z diváků měli ale jiný názor než já, proto v prvním kole lehce surrealistická a hlavně improvizovaná vystoupení kluků klusáckých moc neocenila. Naopak hodně dobře ocenili výkon Ondry, který moc dobře věděl, co si na diváky připravit, aby uspěl. Stačilo trochu vyzvihnout Hradec a první místo po prvním kole bylo v kapse. Po tom, co předvedl Mirek Kynčl ve finále Slam poetry 2009, jsem se trochu bál toho, co z něj vypadne tady. Před vstoupením seděl vedle mě a vypadal dost nervózně. Nakonec to ale zvládl výborně, byl hodně vtipnej, ale držel si ten svůj nevýraznej, jakoby stydlivej a zakřiknutej styl vystupování. Je to taková lyrická a něžná duše, to se mi na něm líbí.

Druhé kolo se neslo v podobném duchu, jako to první, pobavil mě ten kluk z publika, který přišel na podium a řekl, že nevěděl, že to je na dvě kola, tak neví, co má říkat. Něco tam zaimprovizoval a bylo to dobrý, divákům se to líbilo a i od porotců dostal dost. Vyneslo ho to na celkové třetí místo. Druhý skočnil Mirek Kynčl a vítězem se stal Ondra Macl.

Slam se mi celkově jako takový líbil, co se mi ale nelíbilo bylo publikum, především hodnocení porotců. Nedokázali ocenit improvizaci a vysoký známky dávali jen těm, co to měli předem pečlivě připravený. A navíc tam bylo i pár takových, kteří dávali celou dobu nízký známky a pak dali vysokou jen tomu svýmu favoritovi. Bída prostě.

hodnocení: 8/10