Praděda fest

Poslední prázdninový víkend se už poosmé v Hustopečích u Brna konal Praděda fest. Letos nabídl zajímavý program i s několika zahraničními hosty a tak jsem se na něj taky vypravil. Kapel bylo dost, tak to vezmu jen zběžně a jen ty který za něco stály.


Dva
Předvedli to co vždycky, folklór neexistujících národů, zpívaný neexistujícími jazyky, netradiční nástroje, použití smyčkovače. Odehráli si to svoje, nehledě na to, že pršelo a neměli skoro žádný publikum. Ale těch pár lidí, co před nima stálo dokázali rozpohybovat dokonale.

Jiří Schmitzer
Na rozdíl od loňska jsem ho tentokrát viděl bez kapely a bylo to... Bylo to trochu jiný, nevim jestli lepší nebo horší. Každopádně to bylo dobrý. Má svůj styl komunikace s publikem, nenamluví toho moc, ale když už něco řekne, tak to stojí za to. Zahrál prý svoje největší hity, takže publikum bylo spokojený, akorát jediný, čeho se nedočkali byla píseň "Řekněte prdel", který se neustále dožadovali, což mě mírně vytáčelo. A on ji nezahrál proto, že ji hraje jen s kapelou, tak nevim, proč to po něm furt chtěli.

Buty
Buty byli dobrý. Bavili mě. Akorát když jsem si na konec vykřičel vránu, zkazili to tim, že zahráli nějakou strašně pokřivenou verzi, že skoro nebylo poznat, že to je vrána. Jinak to šlo.

Midi Lidi
Partička tří lidí, který hrajou elektronickou hudbu. Nemaj nástroje, jen takový ty pultíky s čudlíkama a iMacy před sebou. Něco tam pořád mačkaj, já vůbec nevim, co to tam dělaj, ale leze z toho dobrá hudba. Ta mě dostala skoro do transu, takže mi z nich zbyl jen pocit. Bylo to něco. Jo!!1

Poletíme?
Dvěma slovy: roztančený večírek. A to i když to bylo odpoledne. A navíc jim tam v jedný písničce zpíval Zuzejk s Luckou Simčou, takže bylo o kvalitní zábavu opravdu postaráno.

Kacu!
Brněnská asi alternativa. Tříčlenná skupina ve složení bicí, basová kytara, viloncello a zpěv. A k tomu dobrý hravý texty, který vybízely i k zamyšlení. A podmanivej zpěvaččin hlas. Nebyl to žádnej odvaz, ale zaujali mě natolik, že jim dám doma ještě někdy šanci.

Dubioza Kolektiv
Roztančený večírek, ale ještě o několik řádů výš než Poletíme. Tahle parta z Bosny a Hercegoviny míchá reggae, folklór, rap a kytarový podklady. Zní to trochu bláznivě, je to trochu bláznivý, ale dohromady to je hodně našlápnutá hudba. Spustili takovou balkánskou smršť, jakou praděda ještě neviděl. Asi nemám co dodat. Snad jen škoda, že to bylo tak krátký.

Parov Stelar band
Teď přichází prostor pro největší lákadlo na letošního pradědu, prostor pro kapelu, na kterou jsem se těšil ze všeho nejvíc, ale taky prostor pro moje dokonalý okno. Nepamatuju si z toho vůbec nic, kromě toho, že jsem stál vpravo vzadu. Ale určitě to bylo dobrý. Bylo to tak dobrý, až jsem nebyl schopnej vnímat a proto si to nepamatuju. Tak. Nic jinýho v tom nebylo.

Celkově se to vyvedlo náramně, těch pár kapek, který v pátek spadly nemohly festival ani náladu pokazit. Dobře jsme s kamarádama zaskákali a užili spoustu zábavy. Klidně bych to příští rok zopakoval.