United Flavour

Metro, hroznej klub! Plno lidí, vedro a tak vůbec. Nemám to tam rád. Nicméně UF byli hodně dobrý, takže celkově jsem, i přes to prostředí, odcházel spokojenej.

UF je sedmičlenná multikulturní kapela. Zpěvačka je ze Španělska, baskytarista někde z Afriky a kytarista z Kalifornie. Zbývají dva klávesáci a dva bubeníci (jeden hraje na nějaký djembe nebo něco podobnýho), kteří jsou různě z Čech a Slovenska. Tahleta různorodost se promítá i do jejich hudby. Hrají reggae, který je říznutý trochou latiny, hiphopu a R&B. Celkově to je dost našlápnutá muzika, na kterou se dá dobře vyřádit. Na pódiu už od první písničky nejvíc řádila zpěvačka, která si hned od začátku od publika vyžadovala spolupráci tleskáním, máváním rukou a podobnejma věcma. Tohle nemám moc rád, ale tady to nějak zázračně fungovalo a ni mi to nevadilo.

Na pár písniček si dokonce pozvali speciálního hosta, a to nějakou (tušim že brněnskou) rapperku, na jejíž jméno si nemůžu vzpomenout. Každopádně tahle dredatá holka oproti Carmen trochu přitvrdila a byla celkem dobrý zpestření celýho koncertu.

Mimochodem zpěvačka je tak malinká, že jsem se jí z první řady koukal do očí, vtipné to bylo. A nakonec mi i podala ruku!

http://www.youtube.com/watch?v=oao2z-y8OS8

hodnocení: 8/10

Urband - zážitek neobvyklého charakteru

Na Urbandu jsem už jednou byl a to celkem nadávno, moc se toho nezměnilo, takže report je tady. Za zmínku stojí snad jen to, že tohle byl koncert z nevídané perspektivy. Do Trojky jsem přišel včas, takže jsem zabral místo v koutě, kde je klid a zároveň je odtamtud hezky vidět na pódium, kde kapely obvykle hrají. Celkem jsem se divil, když začali stavět pódium přímo před mym stolkem. A to doslova, ten stolek byl za pódiem. Takže celej koncert jsem na ty tři chlapíky koukal zezadu. Celkem zvláštní zážitek. No a hlavně teda některý věci, který se běžně dělaj, vypadaj zepředu úplně normálně, protože na to jsme zvyklí, jenže zezadu vypadaj fakt divně. Ale o tom se moc rozepisovat nechci.

hodnocení: 8/10

Jakub Foll - Vlk a hlad

Jakub Foll opět zavítal do atria FSS, tentokrát se svým představením na motivy dvou známých pohádek, ve kterých sehrává vlk a jeho hlad klíčovou roli. Jedná se o pohádky O třech kůzlátkách a O Červené Karkulce. Představení prý vzniklo během jeho pobytu ve Finsku a tak jsme měli možnost vybrat si, jestli ho chceme vidět finsky nebo česky, nakonec to dopadlo tak, že diváci mohli říct "finsky" nebo "česky" a on přepínal do zvoleného jazyka.

Jakub Foll je mistr v tom, jak z minima udělat maximum a navíc výbornej herec. Dokázal to i v tomhle představení. Celé představení odehrál na malém stolku, se dvěma IKEA lampičkama, rukavicí a pár dalšíma rekvizitama. Nepřestane mě udivovat, jak dokáže různý věci použít. Vždycky něco vezme, chvíli s tim hraje, pak to třeba jen nějak otočí a je z toho hned něco jinýho. Spolíhá teda dost na divákovu fantazii, ale funguje to, myslim, víc než dobře. Bych tu toho napsal rád víc, ale už je to tak dávno, že si z toho moc nepamatuju. Snad jen ten výslednej dojem, kterej byl víc než dobrej.

hodnocení: 9/10

La Putyka

Tohle představení předchází obrovská pověst a samá chvála. Už byl čas, abych zjistil, co je na tom pravdy. Když jsem přišel na to, že se bude La Putyka hrát v Brně, neváhal jsem ani minutu a šel koupit lístek.

Jedná se o tzv. nový cirkus, propojení divadla a cirkusu. Tady tohle se odehrává v hospodě a příběh, jestli se o nějakym dá vlastně mluvit, slouží fakt jen na propojení jednotlivých akrobatických čísel.

Na začátku bylo málo akce a moc příběhu, celkem nuda, zvlášť když první akrobatický číslo byly rovnovážný polohy. Trochu jsem se bál, že se celý představení bude v tomhle "tempu". Postupně ale těch propojovacích pasáží ubývalo a život v putyce začal nabírat na obrátkách. Postupně se ukázali akrobatičtí tanečníci, kteří předvedli jak vášnivý tanec, tak pěstní souboj. Byl to první zatancovanej souboj, kterej jsem viděl a bylo to skvělý! Vrcholem večera pro mě ale byl výstup na trampolíně. Hlavně tango v podání dvou milenců a jejich následnej sváděcí battle. Z toho jsem byl fakt nadšenej, neskutečná ladnost pohybu to byla. Na závěr došlo zase trochu ke zklidnění, když se předváděla vcelku pomalá akrobacie na gymnastických míčích.

Celé představení bylo doprovázeno živou hudbou o kterou se postarala část kapely Nightwork. Roli bicmana na sebe vzal Jakub Prachař, o klávesy se staral Jan Maxián a Vojtěch Dyk k tomu zpíval. Během pomalýho začátku byla hudba to jediný, co mě u La Putyky drželo. Stejně jako to občas dělají v Nightworku, i tady kluci předělali nebo použili motivy známých písní. Co jsem tak zachytil, tak si do parády vzali Evu Pilarovou a její Montiho čardáš, něco z z Jesus Christ Superstar, Zagorku a možná tam byl i náznak jedný melodie z Hvězdných válek. Ústředním motivem celého představení byla ovšem upravená píseň Když máš v chalupě orchestrión. Její melodii v jednu chvíli zahráli dokonce na zvonečky, což bylo pro mě vrcholnej hudební zážitek celýho večera. Po hudební stránce to bylo prostě hodně povedený, ve slabších chvílích dokázala hudba představení podržet a lepší chvíle ještě umocňovala.

I když má La Putyka svoje mouchy, já jí je klidně odpustim, je to přece jen první vlašťovka novýho cirkusu u nás. A doufám, že ne poslední. Jděte na to, stojí to za to!

hodnocení: 9/10

http://www.laputyka.cz/cz

Bienále Brno

Tak jsem to viděl. Ve zkratce - Uměleckoprůmyslové muzeum a Plakát, firemní, informační a reklamní grafika povětšinou dobrý. Našly se tam některý hodně zajmavý kousky a některý hodně špatný kousky. Celkově spokojenost.

Pražákův palác a Cosi tísnivého: surrealismus a grafický design byl slabší. Hlavně ten surrealismus mě moc nebral, i když i tam se našlo pár dobrejch věcí.

Na výstavu Ďábel, smrt a Schwarzenegger (Africký pouliční filmový plakát) jsem se nedostal, protože měli zavřeno. To mě celkem mrzí, ty náhledy plakátů na internetech vypadaly docela vtipně.

hodnocení: 8/10

http://www.moravska-galerie.cz/cs/bienale/24-mezinarodni-bienale-grafickeho-designu-brno-2010/